Haghia Sophia
Chrám Haghia Sophia je jednou z nejznámějších památek Istanbulu. Její historie začíná roku 325 kdy zde byla založena první bazilika, vrcholí v roce 537, kdy je bazilika přebudována na obrovský chrám,při jehož otevření sám císař Justinián tak nadšen, že vykřikl „Překonal jsem tě, Šalamoune“, a pokračuje po dobytí Konstantinopole Turky vybudováním minaretu a přestavbou na mešitu až po rok 1935, kdy Mustafa Kemal Atatürk vytváří z této jedinečné budovy muzeum, čímž umožňuje jak její výzkum, tak i daleko odpovědnější rekonstrukci a údržbu.
Celý komplex můžeme rozdělit do tří hlavních částí:
1) vnější a vnitřní chodbu
2) vlastní chrám se třemi hlavními loděmi a galerií
3) chrámovou zahradu
Při vchodu do chrámu vás především omráčí obrovský prostor. Je neuvěřitelné, jak dokázal Justinián postavit v té době tak obrovský chrám za tak krátkou dobu. Ani fakt, že rozdělil stavitele do dvou skupin a té rychlejší slíbil prémii není dostatečné vysvětlení, jak mohla takováto stavba vzniknout za pět let. Ve své době to byl největší chrám na světě a ještě dnes je na čtvrtém místě za katedrálami sv. Petra v Římě, Dómu v Miláně a katedrále sv. Pavla v Londýně.
Půdorys chrámu je téměř čtvercový s rozměry 77x72 m. Kopule chrámu dosahuje výšky 55,6 m a její průměr se pohybuje mezi 31 a 32 m. Je vybudována z lehkých rhodských cihel a stojí na čtyřech mohutných sloupech. 40 oken po jejím obvodu způsobuje, že máte pocit, jako by visela zavěšená ve vzduchu.
Původní výzdoba celého chrámu je především mozaiková, avšak všechny obrazy svatých mají vyškrábané oči. To byl zásah fanatických vojáků po dobytí města. Vojáci Mehmeta II. však bohužel nebyli první ani nejdůkladnější ničitelé nádherné výzdoby. Nemáme zachovánu jedinou původní mozaiku, neboť vše zničili v letech 729 až 843 ikonoborci. Ze zachovaných mozaik jsou nejznámější mozaiky Ježíše s Konstantinem IX a Zoe a Matka Boží s Janem II a Eirené.
Naprosto nepřehlédnutelné jsou obrovské kruhové tabule se svatými jmény Boha (zde samozřejmě rozumíme Alláha), Proroka, čtyř chálífů a Mohammedových vnuků. Z tureckých památek zde najdeme ještě mihráb (modlitební prostor) a obrovský svícen, dar sultána Sulejmana I. Zajímavé je, že tento svícen byl vyroben v Maďarsku.
Historie chrámu Haghia Sophia začíná podle legendy r. 325, kdy císař Konstantin zakládá první baziliku. Tu roku 404 zničil požár, proto nechal kostel obnovit r. 415 císař Theodosius II. Že všechno špatné je k něčemu dobré dokazuje další vypálení kostela, tentokráte při povstání Nika roku 532. O čtyřicet dní později se totiž rozhodl císař Justinián chrám přebudovat. Pozval slavné architekty Anthemiose z Thallesu a Isidora z Mílétu jako hlavní stavitele. Celý chrám byl dokončen za 5 let a byl oficiálně předán Justiniánovi I 26. prosince 537.
Při svém prvním vstupu do dokončeného chrámu děkoval šťastný císař Bohu a pronesl památnou větu: „Překonal jsem tě, Šalamoune!“. Věřil, že nový chrám je větší a nádhernější než chrám biblického krále. O dvacet let později se však stavba zřítila. Justinián I., který byl stále ještě živ, požádal o rekonstrukci Isidorova synovce. Po přestavbě byl chrám z bezpečnostních důvodů menší a vyšší. 24. prosince 563 přebírá Justinián několik měsíců před svojí smrtí chrám podruhé.
Od té doby byla Haghia Sophia několikrát upravována. Roku 1317 byly zpevněny zdi na příkaz císaře Andronikosem Polaeologuse, bezprostředně po dobytí města Turci vybudovali minaret a přestavěli chrám na mešitu. Roku 1573 architekt Sinan se svými žáky vybudovali první pilíře. Sultán Abdulmecüt I. pozval na důkladnou rekonstrukci švýcarské architekty bratry Fossati. Tato rekonstrukce trvala od roku 1847 do roku 1849.
Poslední významný zásah do historie chrámu provedl Atatürk roku 1935, kdy zrušil mešitu a vytvořil z celého komplexu muzeum. Tím umožnil jak důkladný vědecký výzkum celé lokality, tak i rekonstrukce na nejvyšší vědecké úrovni. Díky tomu například americký Byzantský institut vyčistil a odborně zrestauroval velké množství mozaik.
