Pergamon
Narozdíl od většiny ostatních památek, které jsou dnes známy pod svými tureckými jmény, uvádíme Pergamon pod původním, řeckým jménem. Důvod je jednoduchý – asi nejslavnější archeologické muzeum v Berlíně se jmenuje Pergamon, protože právě sem byly dovezeny ukradené zbytky starého pergamonského chrámu. Místo jejich nálezu dnes na mapě najdete pod jménem Bergama.
Pergamon patří k nejzachovalejším antickým památkám na území Turecka. Přitom patří i k nejstarším – byla založena už v 8. stol. př. Kr.. Hlavní rozvoj ale nastává až po smrti Alexandra Velikého, kdy se Pergamon postupně stává střediskem celé oblasti a okolo roku 190 př. Kr. jeho moc sahala přes téměř polovinu Malé Asie. Tou dobou vznikaly také ty nejkrásnější budovy ve městě, včetně dodnes zachovaného divadla (to nemohli Němci ukrást, protože bylo vytesané do skály).
Díky slávě zdejší knihovny bylo lidstvo obohaceno o další důležitý vynález. Alexandrijská knihovna totiž v obavě o ztrátu svého výsadního postavení zablokovala vývoz papyru do Pergamonu. To však na Řeky neplatilo. Když nedáte papyrus, my si najdeme něco jiného. A začali zpracovávat zvířecí kůže tak dlouho, až jim zbyl v rukou – pergamen. Tedy dnes pergamen právě podle místa objevu.
Asi nejpůsobivější ze všech památek je dnes amfiteátr. Naprosto nestandardně je na vrcholu kopce a shlíží dolů, mimo jiné i na současnou Bergamu. Bohužel, největší zachovalou stavbu v Pergamonu, slavný Diův chrám, ukradli němečtí archeologové a podívat se na něj je možné pouze v Berlíně. Zajímavá je samozřejmě i akropole, zbytky Trajánova chrámu či agora a gymnasion.
Nedaleko Pergamonu je další významné místo, slavné Asclepion. Už podle názvu je jasné, že se jedná o místo, kde se léčili lidé (Aesculap byl synem boha Apollona a řeckým bohem zdraví). Ze zdejší školy pocházel i prapředek Dr. Galéna z Čapkovy Bílé nemoci, antický lékař Galén
